Idea
Tak jako fénix povstává z popela, i město Třebíč bylo nově postaveno na troskách zcela zničeného města po Česko-uherské válce. Při obnově města bylo založeno Karlovo náměstí, na němž je kašna situována. Kašna je metaforou trosek, z jejichž středu tryská vodní gejzír jako symbol nového života. Kašna je mementem již neexistujícího města, bez kterého by nebylo to současné.
Kompozice
Čtyřicet kamenných bloků ve tvaru nepravidelných mnohoúhelníků je rozprostřeno s rostoucí hustotou ke středu kompozice, odkud tryská vodní prvek. Výškové umístění bloků akcentuje centrální kompozici, která je zakončena nejvyšším prvek s výškou 2,5m. Neuspořádanost kamenných prvků je odlehčena kruhovým podstavcem v rovině dlažby s pravidelným spárořezem. Vodní gejzír je umístěn v těžišti kompozice a při letním provozu vodní sloupec dosahuje výšky až 5m. U kašny převažuje její půdorysná stopa a celý objekt tak vytváří kontrapunkt k vertikálnímu sousoší Cyrila a Metoděje. Oba objekty se tak v prostoru náměstí vhodně doplňují, aniž by si konkurovaly.
Užití a interakce
Jelikož primární užitná funkce kašny, distribuce vody, pozbyla smyslu, je tento monument koncipován jako interakční a městský prvek. Kamenné bloky jsou svými fazetami příhodně orientovány a výškově usazeny tak, aby umožňovaly neformální posezení, příležitostné stolování atp. V letním období se pak dopadající voda z gejzíru rozstřikuje po fazetách bloků do všech směrů a ochlazuje okolí. Voda pak stéká spárami mezi dlažbou/žebrováním do prostoru pod kašnou pro opětovné použití.
Materiály
Použité materiály jsou navrženy s ohledem na trvanlivost a historický kontext. Kamenné bloky jsou navrženy z žuly s modrošedým nádechem s povrchovou úpravou satinato (opalování a kartáčování). Podstavec je rozdělen na dvě části. Centrální část je tvořena roštem z bronzem metalizovaných prstenců. Dále od středu je pak druhá část, která je již tvořena žulovými deskami s nažloutlým nádechem odpovídajícím okolní dlažbě náměstí.
Podrobnosti k soutěži včetně oceněných návrhů viz web www.cka.cz.
