• Konzultace kolem výběru pozemku nebo lokality pro stavbu
• Pomoc při definici stavebního zadání (programu)
• Příprava podkladů pro průzkumy
• Provedení stavebně architektonických nebo urbanistických průzkumů
• Vypracování studie (ideového návrhu)
• Vypracování projektu (pro územní a stavební řízení)
• Průběžné konzultace s klientem
• Rozpočet stavebních nákladů
• Zajištění podkladů pro územní rozhodnutí a stavební povolení (inženýring)
• Pomoc při výběru stavební firmy
• Autorský nebo technický dozor při stavbě
• Odborná stanoviska a posudky

  Každý člověk, kontext a  projekt je jiný, a tak je těžké říci, jak vzájemná spolupráce bude probíhat. Pro lepší představu přiblížím typický příklad, kdy chce klient navrhnout nový rodinný dům. Běžná praxe je rozdělit celý proces do jednotlivých fází. Na začátku je klíčový sběr dat. O daném území potřebujeme vědět co nejvíc. Stejně důležitá je tvorba zadání. Co chcete. Co nechcete. Co máte rádi. Možná je někdo z rodiny alergik, nebo špatně chodí a nebo nesnáší červenou... Jaký je rozpočet? Čím víc na začátku vím, tím je větší šance, že se návrh bude ubírat správným směrem.

Když se podaří shromáždit vstupní informace, začnu pracovat na architektonické studii. Ta je naprosto klíčová. Často jde o časově náročnou ale nenahraditelnou etapu. Studie začíná analýzou podkladů a zhodnocení zadání. Nejsem robot, který vám vše odkýve. Pokud mám dojem, že by šlo něco řešit jinak, pokusím se vám to vysvětlit. Klienti zpravidla nejsou zběhlí ve zkoumání plánků a dokumentace. Proto se snažím co nejdřív přijít s perspektivami, které jsou dostatečně srozumitelné a dál se pokračuje i videem či virtuálními procházkami po navržené stavbě. Daří se tak předejít mnoha nedorozuměním typu "aha, tak ono to schodiště stoupá tímto směrem a já myslel, že to bude obráceně" apod. S pomocí VR brýlí si lze návrh "osahat". Dojem z prostoru je velmi přesvědčivý a mnohdy velmi přínosný. Ze studie také vyjde přibližný odhad nákladů. Podaří-li se dojít s architektonickou studií ke kýženému výsledku, pokračuje další fáze.

Tou je dokumentace, kterou se stavba 'povoluje'. Některé stavební záměry je třeba umístit, povolit, ohlásit, získat k němu výjimky atd. Prostě dostat od stavebního úřadu štítek 'Stavba povolena'. Zpravidla se o dokumentaci pro tyto účely a samotné vyřízení na úřadech starám já. Někteří klienti se snaží něco předzjistit na úřadech sami, ale většinou to moc nepomůže. Spíš pak dochází ke zmatkům v tom, co kdo jak pochopil. Nejlepší je domluvit se, kdo má co na starosti. Když se podaří projít povolovacím procesem, následuje další fáze.

Prováděcí dokumentace přes svůj název slouží hlavně k výběru dodavatele. Pro smysluplnou nabídku stavebních firem je již potřeba mít vše dobře vyspecifikované. Všechny nejasnosti redukujeme na minimimum. Např. podle typu interiérových dveří/zárubní je třeba definovat šířky/výšky stavebních otvorů. Nejde to řešit až po vyzdění stěn. Není větší otrava než přezdívat překlady.

Při provádění stavby je důležitá kontrola. Koneckonců sebelepší dokumentace je jen stínem košaté reality, a tak je i na místě samotném dobré věci dovysvětlovat případně reagovat na změny a odstraňovat chyby, které se mohou objevit. Každá stavba je unikát a rozhodně to není jednoduché. Důležité je, abychom si na konci mohli říci 'Stálo to za to!'.